Fa. PAŘEZ, zdravotně technické práce, Brno

Říká se, že kdo není na internetu, jako by nebyl. A tak jsem si zadal klíčové slovo pařez. A co všechno jsem nenašel. Dozvěděl jsem se že, pařez je mimochodem první fichtl Jawa 555, zřícenina hradu na Jičínsku, v abecedě sexu v erotickém deníčku mi vysvětlili pojem spí jako pařez, pařez je několik skautských oddílů, jedno truhlářství, fakt dobrej kámoš ze třídy -píše miska-wz.cz, horský lyžařský areál, undergroundová kapela a kde co ještě. Hlavně pro nás je důležitá fa. Pařez, zdravotně technické práce. Při zadání klíčového slova deratizace je hned nahoře a kdo to neví, zkuste ještě jedno klíčové slovo - pozdní sběr. Aby se to nepletlo je hned nahoře.

Pamatuji si na prezentaci tehdy nového přípravku Empire 20, v tehdejším hotelu Fórum v Praze. Blížil jsem se k hlavnímu vchodu a dával přednost pomalu jedoucímu, myslím fialovému formanu s reklamou Pařez. Mohl být rok tak 1990,1991. Jak dlouho se pohybujete v oboru a jak jste se k němu dostal?

Všechno vždycky s něčím souvisí. V roce 1989 jsem pracoval jako nákupčí v Mrazírnách Brno a s příchodem revoluce jsem byl tehdejším, ještě rudým vedením, donucen za mé otevřené názory k tehdejšímu režimu a sympatie k OF, k výpovědi dohodou. Já tenkrát souběžně hrál s několika brněnskými kapelami, měl jsem profesionální přehrávky, muzikou jsem si mnohdy vydělal víc, než byl můj mrazírenský plat. Rozhodl jsem se proto zůstat na volné noze a najít si jen další činnost pro momenty, kdy nebude tolik hraní. Můj tehdejší spolupracovník v muzice, Mirek Illa, byl již léta zaměstnán jako deratizér u komunálu a tak jsme při společných cestách debatovali o možnosti spojit naše umělecké aktivity se založením vlastní deratizační firmy. Tenkrát jsem z oboru DDD neznal vlastně nic. Pominu - li provoz brněnských Mrazíren, permanentně zamořený rusy a dvůr domu na starém Brně, kde jsme bydleli společně s několika potkany. Během pár měsíců jsme vyřídili legislativně vše potřebné a firma začala existovat.

První zakázky, první rozmach firmy začal patrně v Brně? Jak jste oslovoval a získával Vaše zákazníky?

Na svoji první zakázku si vzpomínám moc dobře. Jednalo se o deratizaci domu ve kterém jsem bydlel. Technička tehdejší "domovky" přede mnou zmačkala tři měsíce starou objednávku na deratizaci směrovanou Technické a zahradní správě a k našemu domu mi přidala ještě šest dalších. Tenkrát jsem v sedm hodin každé ráno vyrazil do světa a přesvědčoval lidi o tom, že i deratizace může být seriózní služba. Jedinou mojí praxí byly zkušenosti z managementu v muzice a Mirkovy veselé příhody z provádění deratizace. Během dvou měsíců se mi podařilo získat tolik zakázek, že jsem zaměstnal první dva techniky na provádění deratizace a k nim i Mirka Illu do funkce ředitele, hlavního účetního a druhého manažera. Během dalších čtyř měsíců bylo potřeba mít ve stavu techniků už pět.

Co bylo v té době nejtěžší?

Nevím, co jmenovat konkrétně. Bylo potřeba pracovat a to pokud možno jinak, než doposud tyto služby pracovaly. A o to jsme se snažili každý den. Po večerech jsme si odfrkli na muzice a ráno zase nanovo. Bylo mi tenkrát třicet a sil byl dostatek.

Kdy jste usoudil že firmu rozšíříte o další pobočky a kde jste sehnal vhodné zaměstnance, jsou to kamarádi, známí známých, nebo jste si dal inzerát?

Během let jsem se při cestách za muzikou, přáteli a spolužáky po celé republice potkával se spoustou kamarádů, v té době převážně muzikantů, kteří byli šikovní manažeři a měli také potřebu si přivydělat, když se zrovna nehrálo. A proto firmou prošla i řada, dnes už známých jmen. Např. Zdenek Hrachový z kapely Fleret z Vizovic, kluci z kapely Hop Trop z Prahy. A ti s sebou přivedli svoje kamarády, případně jsme některé posty doplnili lidmi z okruhu našich známých. Podobným způsobem jsme časem otevřeli pobočky i v Českých Budějovicích, Hradci Králové a další. Firmou za 17 let její existence prošlo asi 60 zaměstnanců. Inzerát, že hledám zaměstnance jsem si nikdy nepodal. Vždycky v mém okolí byl někdo, koho jsem měl vytipovaného jako případný další článek do firmy a mám to tak i dnes pro případ, že bych chtěl, nebo musel tým posílit. Ne každý byl seriózní a loajální. S některými jsem se rozešel ve zlém. Dva případy skončily dokonce u soudu s následným, nemalým odškodněním.

V současné době máte 8 poboček. Kolik je Vás nyní celkem?

Firma Pařez má v současnosti 19 zaměstnanců. Z toho jsou dvě administrativní síly. Byly doby kdy jsem vážně uvažoval o překročení hranice 25, ale zmírnil jsem se v rozletu a některé aktivity přibrzdil.

Dle Vašich stránek inzerujete rozsah prací obdobný mnoha firmám DDD (slyšel jsem že ošetřujete i v lese?). Dá se vyhodnotit která z činností je pro Vás nejčastější?

Je potřeba říci, že jako jedni z mála, nejsme výrobci, ani prodejci.
Základem naší činnosti jsou opravdu jenom služby. Hlavně v oboru DDD, čímž zároveň odpovídám na otázku, která z činností je pro nás nejčastější. Ale protože, alespoň částečně, inklinuji k oboru, který jsem vystudoval - zahradnictví a spřízněné obory na VŠZ, rozšířil jsem postupem času naše služby i do těchto oblastí. Proto provádíme některé práce v lesnictví, máme železniční postřikovou soupravu, provádíme práce, které spadají do oboru rostlinolékařské péče. Dále máme specialisty na ošetřování dřevěných konstrukcí, na montáž hrotů a sítí proti ptactvu, na výškové i zahradnické práce.

Při pročítání Vašich stránek mě zaujala nepřetržitá pracovní doba. Je tomu tak?

Ano je, jsou organizace, které stály o to, aby to takto fungovalo a byly ochotny to zaplatit, ale přiznejme si, že dnes už pohotovost nedržíme. Od toho jsou tady policie, hasiči a zdravotníci.

Na jednom z jednání redakční rady jsme se bavili o námětu jiné moravské firmy, ohledně vytvoření rámcového ceníku služeb DDD prací. Myslíte si že by měl takový ceník existovat a být závazný pro všechny firmy?

Trochu to zavání kartelovou dohodou, ne? Bylo by to samozřejmě příjemné a určitě i přínosné, ale v každé branži se vždycky najde někdo, kdo v rámci získání zakázky dumpingově zkolabuje.

Čtete pravidelně Zpravodaj DDD? Jistě jste také slyšet názory na jeho přílišnou odbornost, nevyužitelnost pro terénní pracovníky apod. Co si o tom myslíte a co by jste případně doporučil?

Já si to nemyslím. Základy zná každý z kurzů a hlavně z praxe. A doporučil bych, aby se každý snažil, tomu všemu o čem se píše, porozumět. Neustálým zdokonalováním odborného vzdělání, můžete následně poskytnout lepší servis. A přiznejme si, že dnešní DDD je hodně o komunikaci. Položit nástrahu umí kde kdo, ale příjemně a přitom odborně pohovořit o problematice, považuji za nutnost. Toto, dnes očekávám nejen od manažera, ale stejnou měrou i od techniků v terénu až po účetní.

Dočetl jsem že firmu jste začal budovat do podoby největší firmy u nás v rozmezí let 1990 až 2000, kdo Vám v tom nejvíce pomohl a pomáhá dodnes?

Myslím si, že nejsme největší firmou v oboru DDD a umím se poklonit před prací konkurence, Štěpána De Wolfa, Michala Forejtka, Oldy Bubrinky, týmu DDD servisu Praha a řady dalších, kteří podnikání v oboru DDD u nás za těch 18 let, co se tomuto věnuji, pozvedli na velmi slušnou úroveň. Mě osobně pomohla řada seriózních kamarádů, kteří se mnou kdysi začínali, zůstali dodnes a jsou snad hrdi na to, že jsou součástí firmy Pařez. No a nesmím zapomenout na entuziasmus pana doktora Plichty. Byly jsme tenkrát v Brně první, koho napadlo založit soukromou DDD firmu a on nám opravdu hodně pomohl. Radami a zkušenostmi. Stejně tak pan doktor Pejčoch.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

Křivka výsledků firmy by měla vzrůstat. Snažíme se tomu přizpůsobit. Pořád vidím na mapě bílá místa. Zatím každý rok byl úspěšnější, než ten předchozí a to je dobře, protože už stagnace je prohra.

Vím že jste vášnivý muzikant. Ale něco za něco. Výše uvedená dekáda 1990 - 2000 byla dobou Vašeho "zimního muzikantského spánku". Až nyní se k Vám bigbít naplno vrátil. Vaše poslední (stěžejní) hudební skupina se jmenuje Pozdní sběr. To je pěknej název. Představuje tu vyzrálost, jiskru a kvalitu na konci sklizně ?

Nejde sedět na dvou koních naráz a tak jsem si musel určit a seřadit priority. A taky jsem byl tenkrát z muziky hodně unavený. Myslím, že tak šest až sedm let jsem si dal pauzu a věnoval se firmě. Ale abych pořád nebyl jenom v práci a doma, upnul jsem své úsilí na relax jménem billiard hockey - šprtec (stolní hokej). Založili jsme sportovní klub T.H.E. Pařez Brno (začáteční písmena T.H.E. znamenala Tabble Hockey Elite a to jsme dodrželi). Vyhráli jsme třikrát první ligu a dvakrát PMEZ. Od této doby funguje mé přátelství s Milanem Machem a také naše pobočka v Českých Budějovicích. Jak jsem řekl na začátku, všechno vždycky s něčím souvisí. No a do toho mi přišla v roce 2000 nabídka, vrátit se zpět mezi muzikanty. Hodně jsem přemýšlel o tom, proč se řadě muzikantů daří v podnikání. A myslím si, že je to tím, že už za totality bylo organizování života kapely, tiše tolerovaným, seriózním manažerským zaměstnáním. A byla to zřejmě ta nejlepší škola. Jednou jste udělali chybu, či něco nedodrželi a už jste si nevrzli.
V kapele Pozdní sběr se nás sešlo pět. Každý z nás je buď majitelem a nebo součástí vedení firem, které fungují a každý z nás měl právě díky práci, několikaletou muzikantskou pauzu. Měli jsme stejnou startovní pozici a jasno v tom, že muzikou, jako hlavním zdrojem příjmů, se už nikdo z nás živit nechce. A název "Pozdní sběr" je vícevýznamový. Samozřejmě jde o přirovnání ke stupni cukernatosti a tím pádem i kvality vína. Příští moje kapela, jak tak léty přibíráme, by mohla být třeba "Výběr z bobulí". A také to jde vyložit tak, že se někdo pozdně sebral. Pokud to někoho zajímá více, najde vše podstatné na www.pozdnisber.cz

Pamatuji si jak jsem si dříve přivydělával jako tzv. bedňák a stavěl aparaturu různým kapelám, že jednou k nám přijel Vlasta Redl a při koncertu mimo jiné prohodil že zrovna dělal "švábítka". To asi s Vámi, že?

Ano. S Vlastikem to byla skvělá a zároveň zvláštní doba, ale právě tehdy jsem si musel vybrat. Já tehdy skončil a kluci pak natočili dvě krásná CD, udělali spoustu koncertů.

Z Vaší muziky je cítit pokora a obdiv k jižní Moravě. Jste rád doma kde jste a na cestách kudy jdete jako deratizátor i jako muzikant? I Vaši kapelu označujete jako jižansko- moravský Rock´n´ Roll s přívlastkem.

Jižní Morava je mé druhé doma. Mám chalupu u Pálavských jezer a název kapely nás nenapadl nikde jinde, než ve vinném sklípku. Naše písnička Pálava téměř zlidověla a je na ní natočen pěkný klip, který lze shlédnout na You tube, kde stačí zadat ve vyhledavači Pozdní sběr. Sem se vždycky těším, když se vracím z toulek po světě.

Povídat o muzice bychom mohli dlouho. Vašemu repertoáru i písním snad rozumím, ostatně jsme asi tak podobně staří. Ale to možná někdy jindy, jinde a u vína, třeba toho co máte rád Ryzlink rýnský - pozdní sběr.

Místo dovětku jsem si dovolil opsal část jednoho textu.
Poslední minci lepím na stěnu sklepa do šedivé plísně, aby mě nenašla závist co je slepá a srovnává přísně. Tak už si kámo konečně povol pásek, zapomeň na dobrý mravy. Už za nás díru do světa vyhloubili je plná hroznový šťávy.

          Rozhovor připravil a vedl ing. Josef Višnička